VŠECHNY VTIPY

"Pane vrchní, doneste mi krupicovou polévku, hovězí s rajskou omáčkou a knedlíkem a k tomu třešňový kompot."
"Vy si ani nevyberete podle jídelního lístku?"
"Už jsem si vybral, podle ubrusu."

"Copak bys chtěla, holčičko?" "Maminka mě posílá, abyste mi rozměnil pětistovku, a vzkazuje vám, že vám tu pětistovku zítra přinese."

Salonní masérka Vanda konečně otevírá dveře do čekárny a volá: "Další pán na hulení!"

Vběhne Mario do restaurace, uhání rovnou ke stolu ke kamarádovi, vytáhne z kapsy ubrousek, vysype z něho trochu bílého prášku a rozčileně řekne: "No tak schválně — co si myslíš, že to je? Buď tak laskav, ochutnej to a řekni mi, co si myslíš, že to je!" Kamarád olízne prášek, mlaskne a usoudí:
"Podle mého — jedlá soda." "No prosím! Já to taky říkám. A manželce ten prodavač nakecal, že je to arzenik na krysy."

Maminka: „Pepíčku, pojď se honem podívat, kuřátko začíná proklovávat skořápku. Vidíš?"
Pepíček: „Jo, vidím."
Maminka: „To je dobře, alespoň už od teď budeš vědět, jak se kuře dostane
z vejce ven."
Pepíček: „To už vím dávno.
Mne by spíš zajímalo, jak se dostalo dovnitř."

Lilo jako z konve. A bylo chladno. Ve tři hodiny ráno zazvonil u lékaře telefon:
„Pane doktore, mám na kahánku. Je mi hrozně zle, prosím vás, okamžitě přijďte," ozval se slabý hlas. Doktor se oblékl a vyšel do nečasu. Než došel k nemocnému, byl na kůži promočený. Nemocný ho zděšeně očekával.
Lékař ho prohlédl a pak se zeptal: „Napsal jste závěť?" „Ještě ne."
„Tak ji napište. Máte rodinu?" „Mám, pane doktore." „Rozloučil jste se s ní?" „Ještě ne."
„Tak to udělejte. A radím vám, abyste si pospíšil."
„Prokristapána, pane doktore, to znamená, že je to se mnou opravdu tak zlé?"
„Zatím ne," zařval doktor. „Zatím jste jako řípa, ale co si myslíte, že s vámi udělám teď?"

Vše prochází vývojem. A tak novomanželka perfektně miluje a mizerně vaří. Za pár let je to přesně opačně.

Mladé dívce vyoperovali slepé střevo. „Pane doktore," stará se pacientka, „bude ta jizva hodně vidět?" „To záleží na vás, slečno."