VTIPY HOSPODSKÉ

„Chodit bos je určitě zdravější," povídá jeden. „Já když se ráno probudím obutý, tak mě vždycky bolí hlava..."

Servírka přinese objednané jídlo.
„A kde je ten řízek?" ptá se host. „Podívejte se pod ten citrónek, pane!"

„V naší restauraci mají jako specialitu hlemýždě!" sděluje kamarád.
„Fakt?"
„Jo, včera mě jeden z nich obsluhoval."

Mladý malíř sedí na terase jedné pařížské vinárny a spokojeně popíjí absint. Zastaví se u něho přítel a diví se, kde bere peníze na pití.
„Dnes jsem prodal své poslední plátno,"
odvětí malíř.
„Akt?"
„Ne, prostěradlo."

„Ten váš kuchař se vyznamenal!" povídá host v restauraci.
„Proč?"
„Naše! jsem v knedlíku medaili!"

Tři kamarádi v hospodě se chlubí, jak mají náruživé manželky.
Ten první říká:" Ta moje při tom tak řve, že ji slyší soused."
Ten druhý říká:" To nic není, když je ta moje v nejlepším, tak ji slyší ve vedlejším paneláku."
A ten třetí povídá:"Slyšíte ten řev? To je moje manželka."

„Před chvíli jste škrtl na jídelním lístku rybu a teď je tam opět připsána!?"
„To je jednoduché. Pán od sousedního stolu, co si ji objednal, ji zase vrátil..."

„Pane vrchní, co to jím?" ptá se host v restauraci.
„To, co jste si objednal - sekanou," říká číšník.
„Sekaná se obvykle peče z hovězího a vepřového masa. V této je ještě něco jiného. Co je to, pane vrchní?" „Tedy, jaksi... pes."
„Pardon, psy já jím. Psa v sekané poznám. V téhle je ještě něco jiného. Tak ven s tím, co je v té sekané kromě psa?" „Račte, prosím, pochopit. Uplatňujeme v praxi hospodářské novinky. Snažíme se zvyšovat hrubý důchod. My ty psy meleme do sekané i s boudami."