VTIPY HOSPODSKÉ

Popíjejí dva u baru, když tu jeden z nich z ničeho nic povídá druhému:
„Ty už nepij, už máš dost, jsi úplně rozmazaný!"

„To je divné," stěžuje si pan Řezník u baru, „pořád chodím domů namazaný a přesto mi to v manželství skřípe."

V baru se baví dva kovbojové: „Vidíte tam ten ksindl?" „Tam, kam ukazujete, stojí dvacet mužů." „Myslím toho, s tím sombrerem!" „Pane, všichni mají sombrero." „Panebože, myslím toho v té kostkované košili!" „Vždyť mají všichni kostkované košile!" „Vy jste nějaký pedant! Všimněte si toho s těma dvěma kolty za pasem." „Ale vždyť mají všichni dva kolty za pasem." „Aby vás čert vzal," naštve se první, tasí kolty a vyprázdní oba zásobníky. Pak procedí mezi zuby: „Myslel jsem toho, co zůstal stát." „Aha, a co je s ním?" Pistolník si povzdychne: „Ani si nedovedete představit, jak ho nesnáším!"

V baru sedí několik větrem ošlehaných kovbojů a popíjí whisky. Přisedne k nim náhodný turista a povídá: „Solidní podnik, jen se divím, že je tu podlaha vysypaná pilinami." „Pilinami," ušklíbne se jeden z kovbojů, „to je nábytek, který tu včera stál."

Do baru vejde opilý kovboj, rozhlédne se a zařve: „Víte, co jste? Já vám to teda řeknu. Napravo ode mne jsou samí idioti, nalevo blbci!" „Poslouchej," zvedne se mohutný muž se širákem naraženým hluboko do čela, „já si ovšem o sobě vůbec nemyslím, že jsem blbec!" „Fajn," uklidňuje ho kovboj, „tak si přejdi na druhou stranu!"

"Desátníku," mentoruje nadporučík Guma, "zanechte toho chlastu. Kdybyste věčně nechlastal to odporné pivo, byl by z vás už dávno četař." "Ale šéfe," utírá si pěnu od huby poddůstojník, "po dvanácti krušovických dvanáctkách se cítím generálem."

"Manželství je jako loterie," rozjímá u pivní sklenice v hostinci muž. Druhý mávne rukou a řekne: "Kdepak, loterie! V té máš
aspoň naději, že někdy vyhraješ."

V HOSPODĚ
"V neděli," povídá Cyril, "o mně, hoši, uslyšíte v televizi." "Těžko," povídá na to Matúš, "já se na ty policejní pátrací relace nedívám."